Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sólová akordeonová literatura českých autorů vzniklá po roce 1960 a její pedagogické vyústění
Dlouhý, Radek ; Bezděk, Jiří (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent) ; Meisl, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá českými skladateli, kteří komponovali pro nástroj akordeon sólové skladby. Tyto skladatele řadí do jednotlivých skladatelských generací od autorů nejdříve narozených, až po ty nejmladší. Skladatelé jsou krátce představeni a u každého z nich jsou uvedeny skladby pro sólový akordeon, které napsali společně s charakteristikou jednotlivých skladeb a okolnostmi jejich vzniku. Dále disertační práce uvádí chronologický vývoj českých sólových akordeonových skladeb od jejich počátku až do současnosti. Zabývá se i výukou akordeonu v rámci českého školství. Velice důležitou součástí práce je vyhodnocení výzkumu - dotazníku adresovanému pedagogům akordeonu na českých konzervatořích, který provedl sondu do současné situace výuky tohoto nástroje a využití akordeonových skladeb ve výuce. Práce by měla být přínosem pro pedagogy akordeonu v České republice a měla by pomoci v jejich orientaci v původní akordeonové literatuře.
Přínos současných českých skladatelů-pedagogů pro rozvoj dětské hudebnosti
Zdichová, Lucie ; Kozánková, Olga (vedoucí práce) ; Gregor, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá přínosem současných českých skladatelů-pedagogů pro rozvoj dětské hudebnosti. V první kapitole se dotkne tématu důležitých pedagogických vzorů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v 17.-19. století; v krátkosti se zastaví u našeho "učitele národů" Jana Ámose Komenského. Následující kapitoly obsahují vyplněný dotazník a pojednání o životě a pedagogické činnosti současných českých skladatelů a pedagogů Eduarda Douši, Emila Hradeckého, Milana Dvořáka, Jiřího Pazoura a Tomáše Sýkory. Hlavním zdrojem mých informací byl osobní rozhovor s výše jmenovanými. Cílem mojí práce bylo nastínit stěžejní vlivy učitelů hudby na dětskou duši od 17. století do dneška a přiblížit se odpovědi na otázku "Jaké vlastnosti v sobě skrývá osobnost, která může být pozitivním vzorem pro studenty hudby jakéhokoliv věku?". Klíčová slova čeští skladatelé, vzdělávání, dětská hudebnost, rozvoj, vliv
Sólová akordeonová literatura českých autorů vzniklá po roce 1960 a její pedagogické vyústění
Dlouhý, Radek ; Bezděk, Jiří (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent) ; Meisl, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá českými skladateli, kteří komponovali pro nástroj akordeon sólové skladby. Tyto skladatele řadí do jednotlivých skladatelských generací od autorů nejdříve narozených, až po ty nejmladší. Skladatelé jsou krátce představeni a u každého z nich jsou uvedeny skladby pro sólový akordeon, které napsali společně s charakteristikou jednotlivých skladeb a okolnostmi jejich vzniku. Dále disertační práce uvádí chronologický vývoj českých sólových akordeonových skladeb od jejich počátku až do současnosti. Zabývá se i výukou akordeonu v rámci českého školství. Velice důležitou součástí práce je vyhodnocení výzkumu - dotazníku adresovanému pedagogům akordeonu na českých konzervatořích, který provedl sondu do současné situace výuky tohoto nástroje a využití akordeonových skladeb ve výuce. Práce by měla být přínosem pro pedagogy akordeonu v České republice a měla by pomoci v jejich orientaci v původní akordeonové literatuře.
Eduard Douša, skladatel a pedagog
Lánská, Martina ; VÁLEK, Jiří (vedoucí práce) ; PIVODA, Radomír (oponent)
Práce přináší celkový pohled na osobnost Eduarda Douši z hlediska skladatele i pedagoga. V první kapitole je uveden Doušův stručný životopis. Druhá kapitola přináší komplexní pohled na skladatelovo dílo. Seznámí s autorovými kompozičními začátky, prvotními inspiracemi a osobnostmi, které jej přivedly ke studiu skladby, ale také s jeho postojem k novodobým kompozičním technikám. Blíže je zde pojednáno o důvodech skladatelova zájmu o instruktivní tvorbu pro děti a mládež. V této kapitole je rozvedena i problematika volby hudebních forem, které Eduard Douša preferuje a vyhovují mu. Třetí kapitola se zabývá Doušovými pedagogickými názory a metodami, kterých ve své výuce skladby využívá. Jsou zde zmíněny i osobnosti, jež byly Doušovi v tomto směru inspirací a vzorem. V závěrečné čtvrté kapitole jsou předchozí poznatky podpořeny seznámením s vybranými díly Eduarda Douši pro dechové nástroje. Největší pozornost je věnována Sonatině pro flétnu a klavír.
Tvorba Jana Klusáka a Marka Kopelenta
Nečaský, Jan ; KAŇKA, Michal (vedoucí práce) ; PETRÁŠ, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce o fenoménu Nové hudby a dvou představitelích Marku Kopelentovi a Janu Klusákovi. Práce je rozdělena na dvě části, část teoreticko-historickou a analytickou. Teoreticko-historická část pojednává o Nové hudbě a hudebním ţivotě obou skladatelů, jejich působení v hudebních tělesech Musica viva pragensis (Kopelent) a Komorní harmonii (Klusák) o moderních postupech, která skladatele ovlivnila. Tato část je rozdělena na tři kapitoly. První se týká Nové hudbě a charakterizuje ji, další pojednávají o skladatelích. Druhá část bakalářské práce je analytická. Jedná se o rozbor skladeb Jitřní chvalozpěv (1978) Marka Kopelenta a VII. invence pro orchestr (1972−73) Jana Klusáka. Práce je napsána s pouţitím uvedené literatury a na základě osobních rozhovorů s oběma skladateli. V analytické části jsou přiloţeny skeny rozebíraných partitur.
Petr Eben / Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce
Michalovičová, Ivana ; TŮMA, Jaroslav (vedoucí práce) ; HORA, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá cyklem Labyrint světa a ráj srdce pro varhany a recitátora, skladatele Petra Ebena, který se inspiroval stejnojmennou knižní předlohou Jana Amose Komenského. Zmíněn je i Ebenův Smyčcový kvartet, komponovaný na totéž literární téma. Text práce obsahuje stručné životopisy obou autorů, Ebena i Komenského, pro lepší vhled do Komenského díla je rovněž připojen nástin soudobého politického vývoje a jeho filozoficko-náboženského pozadí. Podrobněji je zde přiblížen i obsah jednotlivých částí Komenského textu, které Petr Eben používal jako inspiraci k varhanním improvizacím, a rovněž je zde podán popis jednotlivých hudebních částí cyklu. Přiblíženy jsou dále inspirační zdroje Ebenova cyklu, zejména Komenského duchovní písně, uveřejněné v Amsterodamském kancionálu. Podává se zde také srovnání Ebenova rukopisu a dostupných tištěných verzí jeho cyklu, zmíněny jsou i dostupné nahrávky jeho provedení. V neposlední řadě jsou v této práci uvedeny příklady děl dalších českých skladatelů druhé poloviny 20. století (např. J. Krček, M. Raichl, A. Tučapský), kteří se inspirovali Komenského dílem (nejen Labyrintem).
Hudební řeč Jiřího Temla a rozbor skladb y Teatro Piccolo pro fagot a klavír
Havlíčková, Lucie ; SEIDL, Jiří (vedoucí práce) ; HERMAN, František (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá osobností českého skladatele Jiřího Temla a zaměřuje se především na formální a interpretační rozbor skladby Teatro Piccolo pro fagot a klavír. Závěrečná kapitola práce se věnuje výčtu skladeb Jiřího Temla pro dřevěné dechové nástroje.
Česká soudobá tvorba pro harfu
Hrachovinová, Hana ; BOUŠKOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; Brateljević, Ana (oponent)
Tato práce se zabývá českou soudobou tvorbou pro harfu, konkrétně sólovými, komorními a koncertantními skladbami českých skladatelů. Shrnuje současný stav bádání, t.j. popisuje čtyři diplomové práce, které se zabývají tématem českého soudobého repertoŕu. Představuje vybrané tvůrce skladeb pro harfu, jmenovitě P.Ebena, J.F.Fischera, I. Loudovou, Z. Matějů, L. Matouška, K. Slavického a P. Zemka pomocí stručných životopisů, soupisu jejich skladeb s použitím harfy a zejména rozhovorů na téma jejich vztahu k tvorbě pro harfu a metódě práce s harfovými specifiky. U vybranných skladeb nastiňuje okolnosti vzniku skladby nebo přináší rozbor. Analytickou kapitolou je Srovnání skladatelských přístupů vybranných skladatelů, které vychází zejména z rozhovorů a z vlastní znalosti skladeb. V príloze je rozsáhlá tabulka soudobých českých autorů a jejich skladeb pro harfu.
Operní tvorba Jiřího Pauera a inscenační řešení opery "Žvanivej slimejš"
Lieberzeit, Michal ; OTAVA, Martin (vedoucí práce) ; NEKVASIL, Miloslav (oponent)
Práce "Operní tvorba Jiřího Pauera s inscenačním řešením opery Žvanivý slimejš", zpracovává kompletní operní tvorbu Jiřího Pauera a zamýšlí se nad inscenačním pojetím opery Žvanivej slimejš, která je v práci podrobně rozebrána a zpracována v originálním pojetí Michala Lieberzeita. V bakalářské práci čtenář najde stručný rozbor každé opery a její literární obsah. Dále v přílohách obsazení jednotlivých premiér a fotografie z prováděných oper na scéně Národního divadla v Praze.
Osobnost českého skladatele Františka Gregora Emmerta se zaměřením na klavírní tvorbu
Žalčíková, Lenka Sarah ; KAHÁNEK, Ivo (vedoucí práce) ; Böhmová, Veronika (oponent)
Diplomová práce "Osobnost českého skladatele Františka Gregora Emmerta se zaměřením na klavírní tvorbu" pojednává o životě a uměleckém přístupu hudebního skladatele Františka Gregora Emmerta, jeho tvůrčím vývoji, kompozicích a v neposlední řadě o situaci na brněnské kompoziční scéně. Rovněž je zmíněna klavírní tvorba skladatele. V příloze je kompletní seznam skladatelových děl do roku 2008.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.